Na parkoviště pod Dachstein jsme přijeli den předem, abychom se na to vyspali.
Jsme u nástupu na Johanna. Počasí
 nic-moc, ale jdeme na to.
Pavel má dobrou náladu.
Šli jsme "na těžko" a ty batohy
 nám trochu překážely.
Těma roxorama to tady
tak přehánět nemuseli.
Pohled na horní stanici lanovky
 pod kterou vede normálka.
V pozadí dolní stanice lanovky
 odkud jsme vyšli.
Z Hallštadského ledovce už je to jen necelých dvěstě metrů na vrchol lehkou feratou.
Hallštatský ledovec, v pozadí vlevo "homole" Schoberl, za kterou je Simonyhutte, kde přespíme.
Gosauský ledovec
 ze sedla Simonyscharte.
Zmrzlých bělásků bylo na ledovci plno.
Těšil jsem se na sněžné psy bydlící v dřevěných domečcích, o kterých jsem četl na netu.
V domečcích bylo prd.
 Pejsci se odstěhovali.
Ze Simonyhutte jsme měli
Hallstatter Gletcher jako na dlani.
Již zmíněný Schoberl vpravo.
 Vyrážíme na něj v pět ráno.
Ze Schoberlu je taky hezký výhled.
Simonyhutte vpravo. Střecha vlevo je výcvikové středisko pro lezení ferat.
Martin zachytává vodu v trhlině,
 které tu teklo večer spousty.
Teď ráno je všechno na led.
Procházíme Hallštatským ledovcem
 k horní stanici lanovky.
Sestupujeme normálkou pod lanovkou.
Na Sudwandhutte si fotím
 pohlednici s feratou Johann.