12.
9. 07 vyrážím do Berchtesgadenských Alp, cíl Watzmann(2713m). Jenže
se dostanu jen k chatě Watzmannhaus(1928m), pak ještě kousek výš
neprošlápnutým sněhem, ale vzhledem k množství sněhu, který napadl v
uplynulých dvou týdnech to vzdávám. Ani chatař mi další postup
nedoporučuje. Na chatě ani nepřespím a během rychlé pauzy na jeden
řízek a pár hltů vody měním plány. Zkusím Spitzmauer. Sbíhám do
údolí a ještě ten den přejíždím do Hinterstoderu, městečka v centru
Totes Gebirge.
13. 9. ráno, ještě za tmy, vycházím z parkoviště směrem Spitzmauer(2446m).
Na chatě Priel-Schutzhaus(1420m) jsem v půl deváté a pokračuji výš.
S přibývající výškou přibývá i sníh. Opět jdu po sněžení nahoru
první. Stopy jsou zde jen od kamzíků. Od sedla mezi Spitzmauerem a
Gr. Prielem(2515m) je přístup ke snadnému klettersteigu suťovým
svahem. Tentokrát je svah pokrytý umrzlým sněhem. Dostávám se až na
klettersteig ( výška asi 2000m/m ), ale zeshora létají kousky
tajících ledů ze skály. Raději se vracím. Právě včas. Na stěnu, kudy
je veden klettersteig začíná svítit slunce a létajících ledů
přibývá.
Ve čtyři hodiny odpoledne jsem u auta a odjíždím domů. Dva neúspěchy
co se týká dobytí vrcholů mi stačí. Ale aspoň jsem to zkusil a i
přes to si výlet užil. Letos letní sezóna v Rakousku moc nevyšla.
Sníh padal až do začátku července a začal znovu padat už koncem
srpna. |